JAK ZVÝŠIT PH PŮDY?
Jaro a podzim jsou období, kdy by měl každý správný pěstitel přemýšlet o zásobním hnojení. Do půdy je potřeba navrátit zpět živiny, které rostliny během minulého období odebraly. Ke zjištění aktuálního živinného potenciálu půdy vždy nejlépe pomůže provedení půdních rozborů. Pokud na toto nechcete vynakládat prostředky, zjistěte si, jaké nároky mají během roku Vámi pěstované rostlinné druhy a dle toho přizpůsobte hnojení.
Soubor všech prvků a látek v půdě přítomných i jejich příjem rostlinami zásadně ovlivňuje půdní reakce. Je to parametr, o kterém se moc nemluví a přitom je z pohledu výživy rostlin zásadní. Hodnota pH má výrazný vliv na příjem živin, protože ty mezi sebou přirozeně interagují. A do jaké míry se ovlivňují závisí právě na pH. Když to popíšu nadneseně, někdy se vezmou za ruce "jdou spolu" bez problémů do rostliny. Jindy se zase nemusí a "bojují spolu".
Pro vinice nebo sady nejsou žádoucí kyselé, ale ani příliš alkalické půdy. Za optimální pH se pro bezproblémový příjem živin považují hodnoty od 6,5 do 7,2. Třeba v půdě s pH 9 již rostliny nejsou schopny prosperovat a hynou. Na neutrální až alkalické půdě jsou nejdostupnějšími živinami dusík, fosfor, draslík, síra, vápník, hořčík. Dobře dostupný je i molybden jako jediný mikroprvek. Naopak na kyselých půdách patří mezi snadno dostupné železo, mangan, bór, měď, zinek, hliník. Pracujeme s tím, že je třeba v tomto ohledu v půdě neustále vytvářet harmoničnost a hnojit s mírou a rovnovážně.
Přestože některým rostlinám acidní půda vyhovuje, může ve své podstatě představovat také problém. Na kyselých stanovištích se totiž obecně špatně žije užitečným půdním bakteriím, například hlízkovým nebo nitrifikačním. Často mají taková místa vyšší sklony k šíření hub a plísní. V kyselé půdě může navíc docházet ke zvýšené tvorbě fulvokyselin na úkor těch kvalitních - huminových. A pravidlo, že vzrůstající koncentrace huminových kyselin znamená také růst kvality humusu mluví jasně. Huminové jsou prospěšnější. Z kyselých půd se také obtížněji přjímá většina živin, obvykle se v nich kumulují těžké kovy, probíhá špatně mineralizace a snižuje se efektivita využití některých hnojiv.
Co teda s kyselou půdou?
Ke snížení půdní kyselosti přistupujeme tak, že využijeme účinku hnojiv s vyšším pH jako je pH samotné půdy. Tady jsou k tomu jednoznačně nejznámější vápenatá hnojiva. A odtud se odvozuje zákrok
zvaný vápnění, kterým upravujeme půdní reakci na příznivější a zároveň půdu
dezinfikujeme. K vápnění se nejčastěji používá dusíkaté vápno.
Při
tomto zákroku dochází k žádoucímu zvýšení pH a relativnímu snížení kyselosti půdy. Současně rostlinám zajišťujeme náhradu vyčerpaného vápníku a dusíku, ničíme semena plevelů, vajíčka slimáků i původce houbových chorob kořenů a
stébel. Dusíkaté
vápno pak v budoucím roce pozitivně ovlivní
třeba skladovatelnost plodů, zmírní výskyty nekróz a obecně posílí odolnost rostlin tím, že podpoří zpevnění jejich pletiv. Z pohledu chemismu příjmu živin je vápník také významným podporovatelem přijímání
ostatních živin rostlinou.
V minulosti se za tímto účelem často třeba u révy vinné používala čerstvě namíchaná a neředěná tzv. Bordeauxská jícha. Byl to významný zásah, který poskytoval spolehlivou ochranu proti houbovým chorobám, zejména pak proti plísni révy. Bordeauxská jícha je z chemického pohledu směs síranu měďnatého a vápenného mléka, proto se někdy používal i název měďnato-vápenná jícha. Základní 1,5 % roztok byl získán rozpuštěním 1,5 kg síranu měďnatého (modré skalice) v 50 l vody, s následným přidáním 1,5 kg hašeného vápna rovněž rozmíchaného v 50 l vody. V současné době tento roztok zůstává nadále doporučován v praxi už jen v rámci některých alternativních pěstitelských technologiích, ale používán je stále.
Podzimní vápnění a s tím spjaté i přihnojení vápníkem, které jsme běžně vídávali praktikovat naše předky, se prakticky omezilo jen na jeho listovou aplikaci v průběhu sezóny. Což je samozřejmě škoda. K tomuto základnímu podzimnímu preventivnímu kroku po sklizni přistupuje čím dál méně pěstitelů a proto je toto téma znovu a stále mezi pěstiteli oživovat. Benefitů vápnění je jednoduše spousta.
Doporučení
k aplikaci hnojiv na bázi vápníku
Přinášíme vám doporučení, která hnojiva jsou pro zvýšení pH dobrá. Tady je potřeba pamatovat na to, že platí obecná zásada - čím hrubší zrnitostní složení půdy, tím pozvolněji působící formu vápenatého hnojiva zvolte. Za nás je obecně do půdy vždy lepší pomalejší forma.
Tab. I. Běžně dostupná hnojiva vhodná k vápnění půdy včetně živin v nich obsažených.
-
Optimální
dávku vápnění určíme vždy nejpřesněji na základě rozboru půdy. Jinak
se provádí ideálně tzv. udržovací
vápnění (periodické).
To kalkuluje s tím, že se během roku plodinami odčerpá spousta
živin (v tomto případě hlavně vápníku), nějaké ztráty vzniknou také vymýváním do spodních vrstev půdy
nebo nadměrným hnojením kyselými hnojivy. V tomto případě se
počítá s dávkou 220 kg vápníku vyjádřeného jako CaO na
plochu 1 ha.
- U silně kyselých půd už se provádí razantnější - meliorační vápnění, kdy je potřeba celkově upravit fyzikální a chemické půdy vlivem nepříznivého pH. Tady se dávkuje CaO od 1,2 – 2 t na 1 hektar. Toto opatření je mimořádně důležité také před výsadbou vinohradů, sadů nebo chmelnic.
Abyste nic nemuseli složitě počítat, přinášíme vám konkrétní dávky pro různé plochy a různé druhy vápnění.
Pamatujte na to, že s aplikací koncentrovaných vápenatých hnojiv do půdy nesmíte současně zapravovat chlévský
hnůj nebo hnojiva s
vysokým obsahem fosforu či elementární (např. Superfosfát granulovaný trojitý nebo Amofos). Tímto krokem by mohlo dojít k inaktivaci jak vápníku, tak fosforu a taktéž ke
zbytečné ztrátě dusíku
(úniku
čpavku). Se sírou byste prakticky došli o požadovaný účinek ledku vápenatého.
Výsledky posledního agrochemického zkoušení půd (UKZÚZ) jasně poukazují na to, že se dlouhodobě zvyšuje podíl silně kyselých a kyselých půd jako následek poklesu spotřeby vápenatých hnojiv. Současně také narůstají plochy
s nižším obsahem fosforu a vápníku. To vše koreluje s hodnotou pH půd. I proto je vápnění vlemi důležité a nemělo by být opomíjeno.
Řešení problémů s nedostatkem vápníku v rostlinách během sezóny bude možné od příštího roku řešit také s naší novinkou. Právě registrujeme další práškové hnojivo na bázi velmi rychle přístupného vápníku, který v testování na révě vinné a rajčatech prokázal výborné výsledky. A kromě vápníku bude obsahovat ještě něco navíc...
Ing. Klára Halouzková