OBSAH ŽIVIN V LISTECH RÉVY VINNÉ BĚHEM KVETENÍ

Vinař-sadař 2/2019

Vinohradnictví

V letech 2015-2017 proběhlo hodnocení obsahu živin v listech révy vinné. Do experimentu byly zahrnuty 3 bílé odrůdy (Ryzlink rýnský - RR, Tramín červený – TČ, Rulandské šedé – RŠ) a 3 modré odrůdy (Frankovka – FR, Rulandské modré – RM, Zweigeltrebe – ZW). Vzorky pocházely ze dvou různých lokalit a to z Mikulovské a Velkopavlovické vinařské podoblasti. Listy byly vždy odebírány v termínu před kvetením, v blízkosti kmínku, v oblasti zóny utvářejících se hroznů a poměrně z různých částí vinohradu, aby co nejvíce přiblížily aktuální stav na vinici. Získané výsledky byly zprůměrovány a komplexně vyhodnoceny. Mezi analyzované živiny patřily dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, síra a železo. Vyjádření tříletých průměrů přibližuje reálné stavy zásobení živinami zakládající se na skutečném praktickém výzkumu. Pro růstovou fázi kvetení existují doporučené obsahy živin v sušině listů (WUNDERER aj., 2003), se kterými byly získané výsledky porovnány.

U všech odrůd byl zjištěn nadbytek dusíku. Výjimku tvořila pouze odrůda FR, kde byl v listech stanoven dusík v optimální hodnotě. Nadbytek dusíku zvyšuje citlivost keřů vůči chorobám a škůdcům, což je ve fázi, kdy réva kvete, nežádoucí. Přemíra dusíku také zvyšuje riziko poškození keřů mrazem. Shodně byl v rámci všech odrůd zaznamenán i nadbytek fosforu, což se v praxi dává do spojitosti se silnějším omezením příjmu některých důležitých mikroživin. Tuto blokaci dále umocňuje vysoké pH viniční půdy. Draslík byl v sušině listů optimální pouze u RM, TČ, RŠ a ZW. Odrůdy FR a RR jej obsahovaly více, než je doporučeno. Obsah hořčíku v sušině listů se pohyboval na spodní úrovni doporučených hodnot. Tento prvek má v oblasti výživy rostlin jako hlavního konkurenta draslík, který je přijímán z půdy přednostně. Proto je třeba zajistit keřům révy před kvetením také hořečnatou výživu, může být 1-2 % roztok hořké soli nebo 0,4-0,5 % roztok hnojiva Wuxal Kombi. Zajímavé výsledky lze vidět u vápníku, kdy byl každoročně zjištěn jeho nedostatek v listech.

Jedná se o málo probíranou neparazitickou karenční poruchu, jednu z nejzávažnějších a nejčastějších fyziologických poruch u rostlin. Vápník je velmi důležitý pro zpevňování buněčných struktur. U révy vinné posiluje mimo jiné pevnost slupek, které jsou pak méně náchylné na napadení chorobami či škůdci. Vápník má schopnost vyvolat indukovanou rezistenci keřů vůči chorobám. Z hodnoceného souboru špatně přijímaly vápníku především odrůdy TČ a RR. A jak je to na vápenatých půdách možné? 

Pohyb vápníku ke kořenům rostlin probíhá v půdě velmi omezeně. Jakmile se už do rostliny dostane, je i zde jeho pohyblivost značně omezena, stává se téměř imobilním. Zejména v období před kvetením je tedy velmi vhodné do postřiků zahrnout také vápenatá hnojiva a chybějící živinu dodat "přes list" například pomocí 1% roztoku dusičnanu vápenatého. Zajímavé je, že se s tímto nedostatkem setkáváme zejména u rostlin, které netrpí nedostatkem dusíku či draslíku, což tento experiment potvrzuje. Je důležité si uvědomit, že náročnost révy vinné na vápník je srovnatelná s těmi na dusík nebo draslík. Je to jedna z nejdůležitějších živin pro révu vinnou. Určitě tedy neplatí pravidlo "čím více vápníku v půdě je, tím více je ho v rostlině". Rozbory půd a listů provedených na vinicích se silným vápencovým podložím tomu jasně nasvědčují. Ideální poměr mezi vápníkem a hořčíkem by přitom neměl klesnout pod 1:1, ideální je 3-4:1. K nedokonalému příjmu vápníku dochází často na alkalických půdách s pH vyšším než 7,2.

Zajímavé jsou také výsledky u síry, která je v poslední době silně diskutována. V půdách je vlivem odsiřování elektráren v minulém století deficitní, s čímž může reálně souviset i stále vyšší infekčnost keřů k padlí révovému. V roce 2015 byla síra v rostlinách silně deficitní, průměrný výsledek však deklaruje stav nižšího optima. Je velmi důležité vnést na vinice v průběhu vegetace minimálně 15 kg čisté síry na hektar a zahrnout tak sirnaté fungicidy v průběhu vegetace do každého postřiku. Síra synergicky pracuje s dusíkem a i proto by měla být vždy v keřích v dostatku. Správný poměr síry a dusíku by měl být 1:17, síry a fosforu 1:2. Při porušení těchto poměrů lze počítat se zhoršeným příjmem dusíku a celkově slabší tvorbou aminokyselin a bílkovin. U vína se projevuje nižší úroveň asimilovatelného dusíku a celkově slabší aromatický odrůdový projev vína.

Analyzován byl také obsah železa, který byl zjištěn na spodní úrovni optima. Opět je vhodné tento prvek zahrnout do prvních preventivních postřiků před kvetením. S nedostatkem železa v listech se obvykle setkáváme na silně vápenatých půdách. Kurativním přípravkem v dávce 0,2-0,25 % je hnojivo *BREXIL Fe, kde je železo obsaženo ve snadno přístupné formě pro rostliny.

Ve sledovaném období proběhly v rámci firmy BS vinařské potřeby rozbory listů u silně chlorotických listů. Výsledky byly "jako přes kopírák" – ve všech případech byl v rostlinách zjištěn silný nedostatek vápníku a nižší, nikoli však nedostatečný obsah železa. Chlorózy už tak nelze nadále připisovat pouze nedostatku železa či hořčíku a je třeba se na to dívat více jako na komplexní problém. Nejlépe je nechat si provést rozbor půdy i listů z konkrétních problematických vinic a zjistit tak přesné informace o schopnosti rostlin zásobit se živinami z půdy.

V roce 2016 byly vláhové podmínky na většině vinic příznivé a tak i k projevům různých deficitů živin docházelo pouze výjimečně. Ročník 2015 lze ale směle srovnat s rokem 2017, převládá silné sucho a s ním souvisí i řada problémů s nedostatkem výživy spojených. V letech 2015-2017 nedocházelo k problematickému příjmu dusíku, fosforu a draslíku. V nižších koncentracích byly zjištěny úrovně hořčíku, síry a železa. Opakované nedostatky a jako hlavní problém byl u celého souboru zjištěn nedostatek vápníku. V rámci odrůd byla suma všech asimilovaných živin v listech vyšší u bílých odrůd, konkrétně nejlépe s živinami hospodařila odrůda RŠ. Modré odrůdy disponovaly mírně vyššími obsahy draslíku, vápníku a železa.

V loňském roce, prakticky od druhé poloviny května, bojovali na jižní Moravě nejen vinaři s extrémním půdním suchem. Takový průběh počasí silně ovlivňuje hospodaření rostlin s vodou, keře jsou ve stresu, bez dostatku vláhy a tak i velmi špatně přijímají živiny. Přitom během kvetení vysoce vzrůstá potřeba živin pro správný odkvět a dokonalé nasazování bobulí. Na základě výsledků tak doporučujeme v termínu před a po kvetení aplikovat chybějící živiny na list, zaměřit se primárně na listová hnojiva s vyšším obsahem hořčíku, vápníku, železa a také na pravidelné používání sirnatých prostředků.

Ing. Klára Halouzková

*uvedené hnojivo již není k dostání, alternativou je ekologická varianta FERROFIT (0,5-1 kg/ha, resp. 0,05-0,1 % roztok)

Odkaz na původní článek, který jsem publikovala v roce 2019 v časopise VINAŘ-SADAŘ: